Seznam produktů od výrobců Piranske Soline
Na jižním svahu slovinského pobřeží leží jedna z nejkrásnějších přírodních a kulturních perel Slovinska - park Sečovlje Salina. Soužití člověka a přírody je domovem staleté tradice výroby soli, která vytvořila a zachovala jedinečnou solivarskou krajinu od středověku až po současnost. Krajina však fascinuje dojmem, že se tu čas jednou zastavil.
Piranské solné pánve patří mezi hrstku míst na světě, kde se sůl vyrábí z mořské vody pomocí 700 let starých metod. Mezi ně patří zcela přirozená krystalizace, ruční práce a používání nástrojů a postupů, jaké užívali naši předci. Piranská sůl, produkt s chráněným označením původu, je bohatá na mořské minerály a má vynikající chuť.
TRADIČNÍ MOŘSKÁ SŮL má specifickou chuť, která není zřetelně slaná, je však výjimečně bohatá a plná.
PIRANSKA SOL - sůl Piran s označením původu, tento vzácný produkt přírodního parku Sečovlje Salina, je výsledkem neklidného větru, teplého slunce a pilných pracovníků solné pánve. Je lehká, bohatá na mořské minerály a má vynikající chuť doplněnou mateřskou vodou zachycenou v krystalech.
FLEUR de SEL - drobné, bílé až růžové krystaly ve tvaru pyramidy jsou nejvzácnější sklizní z Piranských solných pánví. Vytvářejí se na povrchu solanky za předpokladu klidného počasí, protože i nejmenší zčeření hladiny je naruší. V době sklizně používají dělníci speciální lopatku, jejímž prostřednictvím krystaly opatrně sbírají z povrchu solných polí, kde vytvářejí tenké vrstvy. Na stole je umístěn na čestném místě – stejně jako nejlepší extra panenský olivový olej nebo balzamikový ocet. Kvalita piranského solného květu FLEUR DE SEL dokonce překračuje ceněnou francouzskou variantu Fleur de Sel, kterou používají gurmáni a originální kuchyně jako nezbytnou chuťovou přísadu, protože tato chuť harmonicky doplňuje jakýkoli pokrm.
Park Sečovlje Salina o rozloze přibližně 750 ha leží v extrémní jihozápadní části Slovinska, hned vedle hranic s Chorvatskem, v jižní části obce Piran. Severní část parku, kde stále probíhá aktivní produkce soli, se nazývá Lera. Je rozdělen od jižní části parku zvaného Fontanigge korytem potoka Drnica.
Ve Fontaniggahu jsou velké bazény, které postupně zarůstají charakteristickou solí. Jsou protkány systémem starodávných násypů, z nichž se zachovaly jen ty větší. Podél širších kanálů jsou rozptýleny bývalé solivarské domy, které svým charakteristickým obrazem spoluvytvářejí jedinečnost krajiny solivaru. Hlavní sladkovodní žilou je řeka Dragonja, která ústí do moře po cca desetikilometrovém proudu v solných pánvích Sečovlje.
Ve Fontanigga bylo od výroby soli v 60. letech upuštěno a sůl se stále vyrábí v rámci činnosti Muzea solivaru způsobem, který sahá až do 14. století. Každé solné pole zde představovalo samostatný solivar s vlastními bazény pro zahušťování mořské vody a krystalizaci. Navzdory skutečnosti, že od výroby soli v oblasti Fontanigga bylo upuštěno, k zahuštění mořské vody se stále používají velké bazény.
V části parku zvané Lera jsou solná pole určená ke krystalizaci solí oddělena od polí zahušťujících mořskou vodu (vodní zahušťovací nádrže). Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby výroby soli je tedy v technologickém procesu, který souvisí s přípravou solanky, sběrem a skladováním soli a různými pracovními nástroji. Společným rysem obou oblastí solných bažin je to, že solné pánve na dně solných polí kultivují petola, speciální typ biosedimentu, který zabraňuje průchodu mořského bahna do soli a zpomaluje začlenění jednotlivých iontů do soli.
